Skládání je populární koncept, který lze vysvětlit následovně: hráč musí shromažďovat předměty, které jsou pokládány na sebe, aby vytvořil hromádku nebo hromádku. Poměrně často se využívá pravidlo akce a protiakce: když jsou předměty ve hrách s volným stackem naskládány díky výhodným podmínkám, pak nastanou nepříznivé podmínky, které část stacku uberou. Úkolem hráče je posbírat co nejvíce předmětů do hromádky tak, aby převážily odnesené předměty, aby byl výsledek vyrovnaný. Pokud tak učiní, úroveň je úspěšně dokončena. Pokud ne, úroveň se restartuje a hráč se musí pokusit úspěšně projít úrovní ještě jednou. Někdy (a častokrát) nejde o nahromadění co největšího počtu předmětů, ale jen o nahromadění takového množství, aby se minimálně překonaly nepříznivé podmínky hry.
V poměrně významné části volně hratelných her s stacky musí být stohování 100% dokonalé: podívejte se na 'Stack Bounce 3D' nebo 'Helix Stack Ball' — v těchto hrách a jejich příbuzných, pokud neprojdete každý naskládaný kus, ztratíte úroveň. Ale pokud se budete dostatečně snažit, bude možné hrát celé hodiny (věřte nám, víme, co říkáme, protože jednou jsme hráli hru Helix 3,5 hodiny v řadě).
Skládání je také pro rovnováhu: je přirozeně nemožné postavit mnoho předmětů nad sebe, aniž by nakonec nespadly. Je to kvůli fyzikálním omezením, jako je gravitace, nerovnosti jejich povrchů, úhel sklonu a podobné faktory. Úkol nashromáždit co největší stack je tedy něco, co hry s volným stackem aktivně využívají. Můžete se pokusit naskládat předměty sami pomocí těchto her: 'Stack Colors!', 'Stack Challenges' nebo 'City Blocks Game'.